Nebuďte někomu přívěskem na Ferrari

Dva chlapi se loučili v metru ve stanici Budějovická. Jeden vystupoval a druhý jel dál. Ten, co jel dál, povídá: „Pozdravuj doma.“ A ten, co vystupoval, udiveně koukal a ptal se: „Koho? Jsem doma sám. Mám jen kaktus.“ – „Tak ho pozdravuj.“ Pro někoho může být i kaktus spolubydlícím. A pro někoho Ferrari dražší než všichni spolubydlící. Holka mi podávala ruku a říká: „Dobrý den. My se známe. Léčil jste mě před 10 lety.“ Je to velice milé, když si na Vás někdo po tolika letech vzpomene. A ona pokračovala: „Mám zvláštní život. Dlouhá léta jsem byla sama. Potom jsem si našla chlapa a on byl pro mě vším. Bral mě však jen jako součást jeho luxusu. Pořád mě vozil svým Ferrari a všem mě ukazoval. Byla jsem jako takový malý nablýskaný přívěsek na Ferrari. Zeptal jsem se jí: „Stalo se někdy, že jste nechala jet auto bez přívěsku? Nepřemýšlejte nad tím, že zůstanete zase sama. Zkuste se řídit moudrostí čtyřleté Klárky, která řekla – ‚Zítra bude pondělí a pozítří bude jaro.‘ – To znamená, abyste v pondělí zahodila přívěsek a v úterý začnete žít jinak, tak jako začíná žít Země na jaře.“ A já Vám přeji jaro každý den! Váš R.P.

R.P. | 2010-07-25